Jako každý rok, tak i letos, jsme se sešli u vína a sýrů na návštěvě u Soleckých. Letos si na nás Svaťa se Šárkou vymysleli nečekané zpestření, které spočívalo v nefunkčním zvonku u dveří:-)) Hned při příchodu tak otestovali každého hosta v jeho trpělivosti a opravdové touze po setkání s nimi.

Zmrzlé kamarády pak nechali ohřát u kamen, podávali jedno luxusní víno za druhým, a k tomu připravili ochutnávku řady lahodných sýrů. Píšu to jak reportáž do Napajedelských novin:-)))

Radši pokračuju fotoreportáží od Terdy:

Budíček v 5 ráno není v neděli nic příjemného (jakoby v jiné dny byl). Sbalili jsme Beátce golfky, naskákali do Golfa a hurá na golf. Předpověď počasí nevěstila nic dobrého (bouřky v kombinaci s přívalovým deštěm), ale už jsme to měli objednané a navíc ráno bylo hezky, tak jsme jeli.

Na hřiště jsme dorazili před 8 ráno, trochu se aklimatizovali a od 9 šli na to (na driving range jak říkáme my mini-golfisti). Původně jsem si myslel, že golfovou hůl budu držet stejně jako hokejku, ale prý ne. Asi 2 hodiny jsme zkoušeli základní odpaly, přičemž jsme vystříleli cca 100 míčků, které normální golfista dá tak za půl hoďky. Lítalo to zezačatku všude a všelijak (aspoň teda mě) a dost často jsem k tomu přidal i drn trávy. Potom jsme zkusili tzv. čipování (což mě programátorovi bylo blízké) a nakonec patování na greenu. Těsně před obědem jsme se ještě přesunuli na tzv. akademii, kde jsme to prubli už na regulérním hrišti. Super to bylo, takže doufám, že brzo zas ... buď zase tady nebo někde jinde.

Pár fotek.

Tom možná napíše příspěvek, já zatím dávám odkaz na fotky.

Včera jsem dojela s klukama ze střelnice chvilku po desáté hodině. Dany se probudil a vřískal na celé náměstí. Pobrala jsem z auta to nejnutnější a Danyho pod paži a šli jsme domů. Kluci usli hned po vykoupání, já si šla lehnout tak po 11h. Kolem čtvrt na dvě v noci se probudil Danyš a přelezl za mnou do postele, čímž mě hodně probral a já nemohla dlouho usnout. Šla jsem se do kuchyně napít a jen tak ze zvyku vykoukla z okna před barák. A co to nevidím?!?!?! Naše auto tam stálo s otevřenými dveřmi. Hned mi blesklo v hlavě, že ho někdo vykrádá. Rozsvítila jsem proto světlo v kuchyni i pokojíku, ať zloděj ví, že o něm vím. U auta se nic nehýbalo, tak sem usoudila, že zloděj už tam není, tak můžu dolů zajistit stopy. Rychle jsem se oblékla a seběhla dolů. Cestou k autu mi docházelo, že to taky nemusel nechat otevřené jen zloděj. Ano, ano, byla jsem to já, která dala kolemjdoucím možnost několik hodin nahlédat do našeho auta i zevnitř :-). Naštěstí se nic neztratilo a že tam toho bylo (kočárek, uhlí, kopačák, boty, deky, dřevo, rádio, cd, sedačky,volant aj.) :-)

Víc fotek na medvíděti v sekci plavání :)

V pátek jsem s Beátkou vyrazila do Zlína do herny, která byla zavřená… venku se moc být nedalo skrz počasí, bylo chladno, a střídavě málo a hodně pršelo a bouřilo, pak jsem musela Beátce koupit náhradní oblečení, které pochybělo (z důvodů, které nebudu rozmazávat), setkala se s kamarádkou, se kterou jsem dala rychlý oběd, a vyrazila domů, protože už mi čvachtalo v botách, a rifle nasávaly vodu čím dál výš, a pak (opět za deště) jsem se poprvé v životě stala účastníkem dopravní nehody… o nějakou tu hodinu později, po vyřízení všech formalit s policií ČR, s blikající kontrolkou o stavu paliva v nádrži, zrušeným zadním nárazníkem i kufrem (ve kterém uvízl mokrý kočárek a Beátčino posr… oblečení) a sedadly komplet posetýma rozdrobenýma křupkama, přijela na benzínku, zaparkovala tak blízko, že nešly otevřít dveře, a pak zjistila, že vlastně nevím, co čepovat, ani jak se dostat do nádrže… zoufalým jednáním přiměla obsluhu benzínky k zapůjčení telefonu, protože svůj nechala vybitý doma, a pak způsobila vypadlé sklíčko ze slunečních brýlí ochotnému pánovi (nárazem hlavou do zrcátka), který lezl do auta dveřma od spolujezdce, aby mi pomohl najít kde se otvírají ty dvířka od nádrže… pak omylem sebrala Tomovy klíče od auta, když jsem jela vrátit rozbité auto, a po návratu doma u garáže zjistila, že mám nejen ty Tomovy, ale pořád i taťkovy klíče od už vráceného auta…
Víkend byl naštěstí o moc klidnější, k němu stačí pár fotek

_Bruslili jsme
_Vařili meruňkovou marmeládu _A taky vršky od pet flašek:-) 

Tak jsme se letos zase vydali na dovolenou do Roháčů. Zažili jsme tam už sníh i sluníčko, letos byl tedy na řadě déšť:-) aby byla nějaká ta změna. A tak nám vydatně pršelo téměř bez přestávky několik dní:-) Beátka se tak mohla zdokonalovat ve výslovnosti slova PRŠÍ, které jí teď jde opravdu dobře a při pohledu z okna říká „PEŠÍ“ i když už konečně neprší. Většinu času jsme tak hráli hry (Aktivity, Carcasone, Saboter). No a odjížděli jsme za tropického vedra, jak už to tak bývá:-)) Ale aby to nevyznělo jen tak negativně jako Tomovy pohledy, které psal z této dovolené rodině, stihli jsme například moc pěkný výlet k Tatliakovu jazeru… :-) Fotky tady.

Veverská Bítýška byla tentokrát svědkem představení s názvem „Večerníček 111. díl“. Vinca v roli Večerníčka, Michal coby víla Amálka a já řezník Krkovička. Dětí se účastní víc a víc, nejmladším letošním táborníkem byla naše Bea a zvládla to myslím dobře. Sice ve 3 v noci probudila křikem snad celou chatu, ale to k tomu patří :-) Jinak selátko bylo vynikající, hlavně ten zbytek co jsme ožírali v noci v kuchyni, hořící borové poleno taky pěkné, počasí nakonec vyšlo dobře – pršelo až v neděli a zábava se myslím taky vyvedla. Díky všem za účast a Kráťo doufám, že syna pojmenuješ Fidel Raul :-)) Fotogalerie.